Co se skrývá za pojmy jako chytrý dům či Internet věcí?

Chytrá domácnost, chytrý dům, chytré osvětlení, chytré město, chytré „to či ono“ případně Internet věcí (IoT – Internet of Things). Tyto pojmy se v současné době staly módními a jsou zmiňovány snad ve všech oblastech lidského života, takže již není zřejmě nikdo, kdo by se s nimi nesetkal. Co se však za těmito označeními skrývá, jak naplňují svůj význam, jak fungují, pro koho jsou určeny či jak vypadá realizace? Tak právě na tyto otázky, a nejen na ně, se pokusíme odpovědět v nadcházejících článcích, které budou mít za úkol rozkrýt tajemno kolem těchto pojmů a inspirovat uživatele k možným realizacím, jejichž cílem je zajistit komfortní, moderní, bezpečný a ekologický přístup k běžným každodenním činnostem.

Jednoduše řečeno, za všemi uvedenými pojmy se skrývá propojení senzorů (sensor) a akčních členů (actuator) – obecně věcí (things) – pomocí infrastruktury bezdrátové nebo drátové sítě, kde jsou data získaná ze senzorů vyhodnocována (automatizace). Na základě výsledků vyhodnocení lze pak řídit akční členy, zasílat upozornění, případně použít získaná data k dalšímu plánovaní.

A co si tedy konkrétně pod uvedeným představit? Senzorem může být např. čidlo na měření teploty, které periodicky poskytuje naměřené hodnoty teploty, případně zasílá informaci o překročení definovaného teplotního prahu, a tyto informace následně slouží jako vstup pro logiku, která může ovládat třeba hlavici radiátoru nebo zdroj tepla (např. elektrokotel), a to na základě zohlednění i dalších vstupních parametrů – jako jsou venkovní teplota, zda je někdo doma, zda je den či noc, nebo dokonce jaká je preference tepelné pohody toho, kdo se nachází doma apod. Jiným příkladem může být senzor úniku vody umístěný u pračky, pod dřezem nebo v koupelně, který v případě detekce vody pošle informaci o této situaci a nastavená automatizace zajistí uzavření přívodu a zaslání informace uživateli. V případě chytrých měst se může pro změnu jednat o senzory měřící kvalitu ovzduší, kde logika vyhodnocuje naměřená data a podle toho řídí vjezd do určitých částí města. Případně se pomocí senzorů může sledovat stav zaplnění odpadních nádob a na základě těchto informací řídit jejich vyvážení a zároveň je optimalizovat trasu vyvážecích vozů, aby se nevracely poloprázdné.

V uvedených případech je vidět, že „chytrost“ není zajištěna pouze instalací nějakého zařízení, ale je dána logikou a automatizací nad daty. Jedná se tak přesněji o systémy řízení, jejichž logika teprve mění běžné věci na věci chytré. Možných tzv. případů užití chytrého řízení je nesčetně a v současné době nejsou možnosti užití limitovány ani tak neexistencí technologií nebo jejich cenovou nedostupností, jako spíše fantazií a cenou řešení v porovnání k přidané hodnotě a přinesené úspoře. V žádném případě se však nejedná o něco nového, převratného, co doposud neexistovalo. Pouze pokrok ve vývoji informačních technologií, vyšší dostupnost technických komponent a moderní trend spočívající v komfortu a vzdáleného ovládání čehokoliv pomocí počítače nebo chytrého telefonu přinesl nové výzvy a dostupná řešení, která tak dostávají nový moderní přívlastek chytré či nálepku Internet věcí.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.